Rubrika: České sdružení

  • Zpráva z 18. zasedání Výboru Českého sdružení

    V neděli 26. června 2022 proběhlo pravidelné zasedání Výboru ČS.   

    Administrativní rozhodnutí

    Projekt založení skupiny – Pavel Eder

    • Výbor ČS odsouhlasil předložený projekt Pavla Edera, jehož cílem je založení nového společenství v Praze na základě on-line pastorace v sociálních médiích. Vedením projektu byl pověřen Pavel Eder. Ordinovaným kazatelem pro tento projekt a činnost Pavla Edera bude Vít Vurst.

    Personální rozhodnutí

    Péče o skupinu Praha-Melantrichova

    • Výbor ČS pověřil kazatele Víta Vursta pastorační péčí o skupinu při sdružení Praha-Melantrichova. Současně rozhodl o započetí procesu převedení této skupiny do jednoho z pražských sborů.

    Oblastní kazatel – Severní Čechy

    • Z důvodu přesunu Ivana Michalce do jiného okrsku (oblasti) pověřil Výbor ČS zodpovědností oblastního kazatele pro Severní Čechy kazatele Jana Matouška.

    Ordinovaný kazatel pro sbory Tomáše Duchoně (Děčín, Ústí nad Labem)

    • Výbor ČS pověřil Davida Čančíka odpovědností ordinovaného kazatele pro sbory Tomáše Duchoně, tedy Ústí nad Labem a Děčín.

    Nástupní praxe, změna statutu – Matěj Lavička

    • Výbor ČS rozhodl o přijetí Matěje Lavičky do kazatelské nástupní praxe. Vedoucím jeho nástupní praxe bude Ivan Michalec. Bude realizována od 1. 9. 2022 na sborech Trutnov, Vrchlabí, Úpice a Dvůr Králové nad Labem.

    Nástupní praxe (2. rok) – Martin Sieja

    • Výbor ČS přeložil Martina Sieju na druhý rok nástupní praxe ke kazateli Josefu Ceplovi, tedy na sbory Česká Třebová, Svitavy a Choceň, a to od 1. 9. 2022.

    Ukrajinský sbor a skupinky rusky/ukrajinsky mluvících

    • Vzhledem k aktuální situaci rozhodl Výbor ČS o rozdělení odpovědnosti ve službě rusky/ukrajinsky mluvícím věřícím následovně: Yevgeniy Cheban – první kazatel sboru Praha-Kobylisy, Avetik Darbinian – druhý kazatel sboru Praha-Kobylisy (se zaměřením na novou skupinu Praha-Anděl), oba dva – podpora rusky/ukrajinsky hovořících komunit na území Českého sdružení. Andriy Shamray – odpovědnost za založení rusky/ukrajinsky mluvícího sboru v Plzni (již z dřívějšího rozhodnutí Výboru ČS) a podpora rusky/ukrajinsky mluvící skupiny ve sboru Česká Třebová. Nadále je ordinovaným kazatelem ve sboru Praha-Kobylisy. 
    • Výbor ČS zároveň rozhodl o započetí procesu ordinace Yevgeniye Chebana.

    Hospodářská rozhodnutí

    Zpráva o hospodaření ČS za rok 2021 

    • Výbor ČS schválil:
      • Zprávu o desátcích za rok 2021
      • Zprávu nezávislého auditora o ověření účetní závěrky sestavené k 31. 12. 2021
      • Zprávu o hospodaření ČS CASD za rok 2021
      • Účetní závěrku ČS CASD za rok 2021
    • Výbor ČS rozhodl o převodu výsledku hospodaření za rok 2021 ve výši 1 706 996,36 Kč do provozního fondu.

    Rekonstrukce WC-ženy Smíchov

    • Výbor ČS odsouhlasil návrh uzavřít smlouvu na druhou etapu rekonstrukce WC-ženy ve sboru Praha-Smíchov s firmou Krostav (která již realizuje první etapu) na základě předložené nabídky.

    Sborový objekt Teplice

    • Na základě žádosti sboru Teplice rozhodl Výbor ČS odložit prodej sborové budovy v Teplicích do konce roku 2023. Do té doby bude ČS ve spolupráci se sborem provádět nutné opravy budovy.

    Příští setkání Výboru ČS se uskuteční 2. října 2022. 

  • V St. Louis probíhá 61. zasedání Generální konference Církve adventistů sedmého dne

    V St. Louis probíhá 61. zasedání Generální konference Církve adventistů sedmého dne

    „Jaké důležité setkání… z Boží milosti – jsme zde,“ zahájil Ted Wilson, předseda Generální konference Církve adventistů sedmého dne, 61. zasedání tohoto grémia, které se koná v severoamerickém St. Louis, Missouri. Setkání církevních delegátů z více než 200 zemí světa se letos koná výjimečně po 7 letech, vzhledem k dvouletému odsouvání kvůli pandemii Covid-19. Zasedání zahájili svými proslovy předseda GC Ted Wilson, tajemník Erton Köhler a hospodář Paul Douglas, který uvedl: „Přišli jsme sem sice pracovat, ale také jsme se sešli, abychom byli v přítomnosti Boha.“

    Zasedání předcházelo 40 dní modliteb, které bylo zahájeno 3. května a individuální, vedené či skupinové modlitební chvíle jsou stálou součástí programu už od jejího prvního konání v roce 1830. Agenda byla připravena tak, aby vše podstatné bylo řešeno od pondělí do čtvrtka a pátek bylo možné vyhradit misijním zprávám a zkušenostem z celého světa.

    Své dojmy a postřehy ze zasedání Generální konference vám prostřednictvím videí přinášejí zástupci Česko-Slovenské delegace, Mikuláš Pavlík, předseda Č-S unie, Vít Vurst, předseda Českého sdružení, Daniel Dobeš, předseda Moravskoslezského sdružení a Daniel Márföldi, tajemník Slovenského sdružení CASD.

  • Dnešní noc patří otevřeným kostelům po celé zemi

    Dnešní noc patří otevřeným kostelům po celé zemi

    Na dnešní večer připadl již 14. ročník akce s názvem Noc kostelů. Je to událost, do které se zapojují členské a přidružené církve patřící do Ekumenické rady církví České republiky. V tento večer se otevírají dveře kostelů, chrámů a modliteben, aby návštěvníci mohli poznat nejen jejich kulturní hodnotu, ale také se ztišit a seznámit s křesťanstvím prostřednictvím hudby, výtvarného umění, divadelního představení, rozhovoru či setkání.

    Inspirací pro tuto událost byl zážitek vídeňského kostelníka, který jednou při úklidu nezavřel kostel a zjistil, že večerní atmosféra spolu s otevřenými dveřmi podnítila mnoho okolojdoucích ke vstupu. Příští rok už se ve Vídni konala Lange Nacht der Kirchen a během dalších pár let se aktivita rozšířila do České a Slovenské republiky, Německa, Švýcarska, Nizozemí, Estonska či Lotyšska. V České republice se poprvé konala v roce 2009 a od té doby každým rokem přibývá počet zapojujících se společenství i návštěvníků. V letošním ročníku je aktuálně přihlášeno 1726 kostelů a modliteben s nabídkou téměř 7500 programů.

    Noc kostelů nabízí možnost nezávazného přiblížení se a setkání s křesťanstvím prostřednictvím rozhovoru, hudby, umění a zážitku. Je to noc plná lehkosti a nenucenosti a zároveň citlivosti a hloubky. Rozmanitost nabídky poskytuje mnoho možností, jak citlivě přiblížit křesťanství, církev, víru – a každý si může sám zvolit, do jaké míry se přiblíží.

    Mottem vizuálního stylu, který je společný pro všechny zapojené země, je každý rok jiný biblický verš, jehož součástí je právě slovo „noc“. Motto letošního roku je: „Za dne ať Hospodin dává svou milost, celou NOC mu budu zpívat a chválit ho.“ Srov. Ž 42,9

    Videospot Petra Dolíhalová, doprovodný audiospot Radio Proglas
  • Je těžké přijmout, že je v mé zemi válka

    Je těžké přijmout, že je v mé zemi válka

    Rozhovor s Yevgeniyem Chebanem, kazatelem sboru Praha – Kobylisy

    Na začátku tohoto roku jsi nastoupil do služby kazatele v ČS. Za několik málo týdnů vypukla válka na Ukrajině, a nejen do České republiky zamířily tisíce uprchlíků. Ve sborech ČS je nyní okolo 600 lidí, kteří mluví rusky nebo ukrajinsky. To samozřejmě radikálně proměnilo službu, do které jsi původně nastoupil. Rád bych ti položil několik otázek.

    Pověz nám něco o sobě – odkud pocházíš, o své rodině, svých studiích.

    Jsem z Ukrajiny z regionu Oděsa, poblíž Černého moře. Pocházím z adventistické rodiny. Mám manželku a dvě děti. Synovi je 9 let a dcera je 12letá. Jako dítě jsem vyrůstal ve sborové budově, a tak jsem se přirozeně zapojoval do sborového dění. Neuměl jsem si to bez sborového života vůbec představit. To mělo samozřejmě vliv na mé rozhodování o budoucnosti. Jako středoškolák jsem studoval agronomii. Můj starší bratr studoval teologický seminář v Zaokském (Rusko). Měl jsem možnost vidět, jak studium pozitivně ovlivňovalo jeho život. Díky tomu jsem se i já rozhodl v roce 2000 pro studium na této škole.

    Po studiu jsi nastoupil do kazatelské služby?

    Ano, po studiu teologie jsem absolvoval roční praxi v Jihoukrajinském sdružení ve městě Mykolaiv. Jako samostatný kazatel jsem pak sloužil dva roky v Arcizu, následně tři roky ve Voznesensku, pak jsem byl přeložen na Krym. Zde jsem sloužil čtyři roky ve Feodosii a v městečku Lenino.

    Jak ses dostal do České republiky?

    V roce 2014 jsme s rodinou chtěli odcestovat do USA, kde jsem měl absolvovat magisterské studium na Andrewsově univerzitě. Po obsazení Krymu Ruskem nám však ve Spojených státech odmítli dát vízum – právě proto, že jsme byli z Krymu. Protože jsme již měli sbaleno a situace na Krymu nevypadala dobře, odcestovali jsme místo toho do České republiky. Zde jsem znal bývalého kolegu Andriye Shamraye. V České republice jsem nejprve začal pracovat na stavbě, protože tak jsem měl možnost dostat pracovní povolení. Pak jsem pracoval jako řidič kamionu a poznal díky tomu vaši krásnou zemi. Následně jsem pracoval jako taxikář a nakonec jako doručovatel balíků u České pošty.

    Co tě přivedlo k tomu, že jsi opět kazatelem?

    Vše, co jsem v ČR dělal, nedávalo mému životu skutečný smysl. Cítil jsem, že to není místo pro mě. Tenhle můj vnitřní nepokoj se setkal s oslovením od vedení Českého sdružení a já jsem v tom rozpoznal odpověď na mé vnitřní otázky.

    O situaci Ukrajinců máme zprávy z médií, ale jak prožívají válku adventisté na Ukrajině?

    Jako všichni lidé i oni jsou vnitřně rozervaní. Cítí bolest, smutek a mají spoustu vážných otázek. Kde v tom všem, co se děje, je Bůh a proč se odehrávají takové hrůzy. To, co jim zůstává, je modlitba. Nevědí ale, jak reagovat. Na druhou stranu válka povzbudila řadu členů k tomu, aby začali velmi pomáhat druhým, aby tu byli pro druhé. Mnoho lidí (neadventistů) přijímá pomoc v našich sborech zejména na západě země. V místech těžkých bojů se sousedé našich sborů chodí ukrývat do našich modliteben, protože věří, že církev je pod Boží ochranou. V sobotu, když probíhá bohoslužba, jsou naše modlitebny naprosto plné. Většina lidí jsou sousedé z okolních domů.

    Na Ukrajině je asi 40 000 adventistů. Dá se odhadnout, kolik z nich odešlo do zahraničí a kolik zůstalo?

    Nevím, kolik lidí odešlo, nevím, kolik lidí zahynulo. Skutečný obraz bude možné vidět, až to skončí.

    Většina mužů na Ukrajině zůstala. Můžeš říci, jak adventisté „bojují“/pomáhají?

    Mnozí muži se zapojují v domobraně. Kopou zákopy, připravují jídlo, zabezpečují kryty, zabezpečují památky, aby nebylo vše zničeno. Podílejí se na ostraze objektů, a to beze zbraní. Věnují se dobrovolnické práci, která je potřeba.

    Co na tebe v posledních týdnech nejsilněji zapůsobilo?

    Bylo pro mě těžké přijmout skutečnost, že v mé zemi je válka. Velmi těžce zpracovávám, že mnoho rodin muselo odejít a jako rodiny se rozdělit bez jistoty, že se znovu uvidí. Velmi silně a pozitivně však vnímám, kolik lidí se zapojilo do pomoci potřebným. Moc si vážím i toho, jak Ukrajinu a lidi utíkající z války podporují Češi.

    Jak můžeme pomáhat my, kteří žijeme v zemi, kde se neválčí?

    Už se hodně udělalo, lidé utíkající z Ukrajiny zde nacházejí bezpečné zázemí. Určitě však potřebujeme trpělivost a pochopení. Mnoho lidí dalo k dispozici svůj byt, svůj osobní prostor cizím rodinám. To je ale v průběhu doby potenciální riziko možných nedorozumění a napětí.

    Co bys chtěl zdůraznit na závěr našeho rozhovoru?

    Všichni známe příběh biblického Josefa, kterého prodali jeho vlastní bratři. Josef poté skončil v Egyptě jako otrok. Velmi mě posiluje to, jak Bůh velkou nespravedlnost a bolest obrátil ve spasení mnoha lidí. Věřím, že Bůh má vládu i nad situací na Ukrajině a promění ji v něco pozitivního.

                                                                                       Děkuji ti za rozhovor. David Čančík

  • Wellness pro tvoji duši

    Wellness pro tvoji duši

    Srdečně Vás zveme k prožití prázdninového týdne v krásné přírodě na pomezí Vysočiny a Pardubického kraje, plného duchovní obnovy, modliteb a studia. Hostem biblického týdne, který pořádá České sdružení CASD od 31. července do 7. srpna, bude dr. László Szabó, vedoucí institutu Arthura Daniellse pro evangelizaci při Vysoké škole teologické v německém Friedensau.

    Budeme hovořit o tématech důležitých pro blaho naší duše, jako je moudrost, společenství, obnova, odpuštění, sounáležitost, víra… Budeme se učit praktickému prožívání evangelia a jak ho uplatňovat v různých situacích každodenního života. Kromě přednášek je naplánována i práce v malých skupinách, bohatý odpolední a večerní program, sportovní aktivity, rukodělné a vzdělávací programy či dobrovolnická činnost a v neposlední řadě čas vyhrazený tichu a modlitbám, a to jak individuálním, tak společným.

    Ježíš přišel, abychom měli život a měli ho v hojnosti. To naplňuje naše potřeby, protože všichni toužíme po smyslu života, sounáležitosti, naději a obecném blahu. Jak toho dosáhnout v realitě 21. století a jak můžeme tuto jedinečnou nabídku evangelia prezentovat lidem kolem nás? Nad tím a mnohým jiným se budeme společně zamýšlet na letním biblickém týdnu, o kterém zjistíte více zde.

Oznámení o souborech cookie ve WordPressu od Real Cookie Banneru